Podzim v ŠARLOTĚ 2024
Horké letní dny uběhly jako voda a příroda v okolí Šarloty zavoněla podzimem, který tentokrát nachystal nejedno překvapení.
Letošní podzim nám dopřál řadu krásných slunečných dní, které jsme využili k výpravám do parku a blízkého lesa. Nasbírali jsme přírodniny, které použijeme pro tvorbu vánočních dárků a výzdobu interiérů Šarloty. Teplé počasí dovolilo i oblíbená společná posezení venku, třeba u svačiny.
Období, kdy zůstávají na stromech listy všech barev od zářivě zlaté, přes červenou až po oranžovo-hnědou bylo letos o poznání delší, takže naše podzimní vycházky byly o to krásnější, což ocenili zejména obyvatelé Šarloty milující podzimní romantiku.
Do třetice – podzim čaroval a připravil zajímavou nadílku hub v okolním lese. Někteří klienti bývali v mládí vášnivými houbaři a navíc houbaření je příjemná činnost pro většinu z nás. A tak jsme uspořádali vědeckou výpravu na houby. Houby jsme nesbírali, pouze hledali, pozorovali a fotografovali – a hlavně jsme měli radost z pobytu venku v přírodě, což je to nejdůležitější.
Život v Šarlotě plyne podobně jako doma. Léto, které jsme trávili co nejvíce venku, vystřídá podzim a s ním plánujeme program vhodný pro vnitřní prostory Šarloty. Wellness centrum, knihovna a čítárna, hudební pokoj pro muzikoterapii, výtvarný a rukodělný atelier, tělocvična, denní pokoje na jednotlivých patrech a prostorná restaurace s kavárnou, které se v případě potřeby mění na koncertní sál, kino nebo jiný společenský prostor - zde všude se obyvatelé Šarloty mohou setkávat při nejrůznějších volnočasových společenských, vzdělávacích, kreativních nebo pohybových programech. Podzim rovněž znamená začátek nové kulturní sezony, na kterou se po letní přestávce těšíváme.
Náš „Kulturní podzim v Šarlotě“ svým vystoupením hned druhou sobotu v září otevřeli Alfred Strejček, Jaroslav Krček, Libuše Švormová, Carmen Mayerová a Petr Kostka. Verše antických básníků, Jana Nerudy, Jana Skácela a Jana Wericha o blahodárných účincích vína jsme si vyslechli v dalším podzimním pořadu v podání Jitky Morávkové-Švandové. Pohlazením pro duši byly šansony a poezie divadla Semafor v komponovaném pásmu Jitky Molavcové. Na přání klientů jsme připravili program věnovaný Karlu Gottovi, oblíbená jsou pravidelná vystoupení klavíristy Roberta Ference, při kterých si klienti mohou zazpívat a sdělit svá hudební přání pro další program.
Klienty i zaměstnance Šarloty svými vystoupeními potěšila již celá řada hudebníků, herců, spisovatelů nebo výtvarníků, z nichž mnozí se do Šarloty rádi vracejí. V listopadu by své narozeniny oslavila nezapomenutelná osobnost, herečka a pedagožka paní Hana Maciuchová. Jedním z nevšedních kulturních zážitků byl koncert „Five Star Clarinet Quartet“ s uměleckým přednesem Hany Maciuchové, který se konal na podzim 2019 v Praze v kostele sv. Vavřince. Skupina klientů Šarloty tento koncert navštívila, cestovala pohodlně speciálně upraveným automobilem, kterým Šarlota disponuje. Komu zdravotní stav nedovolil cestovat do Prahy o program nepřišel, umělci později vystoupili přímo v Šarlotě. Další plánovaný pořad Hany Maciuchové „Sonety“ W. Shakespeara se už bohužel uskutečnit nemohl.
Následující rozhovor s paní Hanou Maciuchovou vznikl u příležitosti 50. výročí otevření divadla Viola.
Člověk musí mít rezervu
Paní Hana Maciuchová, výrazná osobnost české herecké scény, vytvořila desítky a desítky divadelních, rozhlasových a filmových rolí, za jejichž ztvárnění obdržela mnohá ocenění. Svými mimořádnými hereckými výkony si získala srdce několika generací diváků i respekt odborné veřejnosti. V roce 2010 převzala z rukou prezidenta České republiky medaili za zásluhy o stát v oblasti kultury.
V roce 2013 se ujala role hlavní hrdinky vynikající hry českého dramatika Oldřicha Daňka, „Žena z Korinta“, která byla nastudována u příležitosti 50. výročí otevření divadla Viola.
Brilantní nadčasový text hry „Žena z Korinta“ a vaše ztvárnění hlavní postavy Lyké je pro diváka nevšedním uměleckým zážitkem. Jak vnímáte rozdíl mezi velkým jevištěm Vinohradského divadla, kde „jste doma“ více než 40 let, a komorní scénou proslulé Violy?
Celá ta léta jsem se v Divadle na Vinohradech učila z jeviště ovládnout velké hlediště, aby hlasovým fondem a hereckými gesty přesné ráže moje postava přes rampu přešla k divákům i na galerii a zaujala je svým obsahem, prostě svou jevištní existencí. Komorní Viola je místo, kde jsou herci se svými rolemi a svými diváky pohromadě. Ta blízkost umožňuje herecký detail, autentickou existenci na jevišti, diváci mohou bezprostředně z očí do očí vnímat postavy v situaci hry.
Nikdy jste nebyla vnímána jako herečka jednoho žánru. Hrajete stejně charismaticky role v tragédiích, komediích, tragikomediích, ale i třeba v pohádkách nebo televizních seriálech. Je pro Vás náročné nastudovat různé typy postav zároveň nebo je to naopak posilující, zajímavé.
Jako mladici mi nevadilo střídat žánrově rozmanité role. Například paralelně jsem v Divadle na Vinohradech dopoledne zkoušela Duňu v Dostojevského „Zločinu a trestu“ a odpoledne jsem v Československé televizi natáčela operetu „Netopýr“. Setřásat starosti jedné role a lehkonoze tančit a zpívat na playback jako operetní diva, brala jsem to jako vítané osvěžení. S takovými eskapádami mám teď utrum. V sezoně 2012 až 2013 jsem pro Divadlo v Řeznické nazkoušela inscenaci „Ještěrka na slunci“, v Divadle Ungelt hrajeme s kolegyněmi „Růžové býle“ a v červnu pak byla ve Viole premiéra Daňkovy hry „Žena z Korinta“. Mezitím jsem průběžně točila profesorku Hejlovou v seriálu „Ulice“ a na konci června jsem zůstala stát čelem opřená o zeď. Takový pracovní zápřah už nemůžu opakovat. Jsem jasná seniorka. Jak můj třiadevadesátiletý tatínek říká, člověk musí mít rezervu. Tak na ní teď pracuji a nadcházející divadelní sezonu nebudu zkoušet žádnou novou hru, jen hrát ty své oblíbenkyně.
Celý rozhovor čtěte v sekci „Píší o nás“ ODKAZ ZDE
